Komíny
Bezpochyby nejhorší na tom celém bylo, že
místo soucitu budil smích.
Draha se držela ještě dobře. Sice se jí
povážlivě třásl ret a z krku jí vycházely podivné bublavé zvuky, ale celkem bez
větších komentářů mu poskytla azyl a sáček s ledem. Tulačka naopak zklamala na
celé čáře. Vilibald by do té příjemné dívky neřekl takovou necitelnost.
Stála, opřená o veřeje a lámala se smíchy.
Tekly jí slzy a zjevně umírala na nedostatek kyslíku.
"Nefmějte fe, flefno," pokusil se
ji dotčeně pokárat, "to není vůbef vádná legvafe."
Tulačka se sesunula k zemi a začala pomalu
modrat.
"Pro-promiňte, Vilibalde,"
omlouvala se přerývaně, "je mi jasné, že to musí opravdu bolet. Ale
když-" opět prohrála boj s vlastní bránicí.
Vilibald na ni smutně hleděl zpoza obrovsky
nateklého nosu a rtů.
Byla jen jediná věc, která ho na celé situaci
alespoň trochu utěšovala. Bez ohledu na jeho mezery ve volném plachtění a
zjevných nedostatcích v echolokaci, nikdo mu to nemohl upřít – ten komín na tom
byl rozhodně hůř než on.
Komentáře
Přehled komentářů
Ačkoli to vúbec není... fér!XD
Jóóó,
(Efka, 19. 1. 2010 21:49)
Vilibald ruleeez :-) Jen by mě zajímalo, jestli má ve svém umělém chrupu nějaký krvesajný nástavec, jako třeba brčko. Jak to ti upři vlastně dělaj, nakousnou a žužlaj, nebo maj takový inverzní hadí zařízení (dutý zuby s vedením do žaludku)? Takový věci se člověk ve Stmívání nedozví :-)
Děkuji, Ježuchu :-)
Úžasné.
(Ada, 20. 1. 2010 15:10)