Ocas
Sirius to doopravdy nechápal. Kráčel školní chodbou a lidé kolem něj, všichni do jednoho, se příšerně smáli. To snad James nalil do celoškolních zásob dýňové šťávy hurónský odvar, nebo co?
Na konci chodby zahlédl kamaráda spolu s Remusem.
„Nevíte, co se to tady…?“ než dokončil otázku, James se rozřehtal tak, že se musel opřít o zeď. I obvykle vážnému Remusovi cukaly koutky úst.
A pak to uviděl – v naleštěném hrudním plátu školního brnění. Svůj vlastní odraz i s tím, co trčelo vzadu z nebelvírské uniformy. Černé. Chlupaté. A k dovršení všeho se to nervózně vrtělo ze strany na stranu.
Komentáře
Přehled komentářů
krásná scénka :o)
*kření se*
(erumoice, 26. 2. 2008 11:47)